Standard RR tak, jak ho uvádí ČMKU

Rhodézský ridgeback
(Rhodesian Ridgeback)

PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt

ZEMĚ PŮVODU: Jižní Afrika. Standard zpracovaly kynologické organizace Kennel Union of South Africa a Simbabwe Kennel Club.

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU: 10.12.1996

POUŽITÍ: Rhodézský ridgeback se stále ještě používá v mnoha částech světa k lovu zvěře, ale těší se mimořádné oblibě také jako hlídací pes a člen rodiny.

KLASIFIKACE FCI:
Skupina 6 honiči, barváři a příbuzná plemena
Sekce 3 příbuzná plemena
Bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Původní standard zpracoval v roce 1922 v Bolawayo (Rhodézie) F.R.Barnes. Tento standard byl založen na standardu dalmatina a v roce 1926 ho uznala jihoafrická kynologická organizace Kennel Union of South Africa.

CELKOVÝ VZHLED: Rhodézský ridgeback by měl být harmonicky stavěný, silný, svalnatý, obratný a aktivní, symetrický z profilu a při pohybu střední rychlostí vysloveně vytrvalý. Hlavní důraz se klade na pohyblivost, eleganci a funkční zdraví bez jakýchkoliv tendencí k nadměrně mohutnému vzhledu. Zvláštností plemene je hřeben na hřbetu (»ridge«), což je pruh srsti, jež roste opačným směrem než na zbývajících částech těla. Hřbetní pruh je základním charakteristickým znakem tohoto plemene. Ridge musí být jasně ohraničený, symetrický a směrem k zádi se zužuje. Musí začínat bezprostředně za lopatkami a dosahovat až ke kyčelním hrbolům. Hřeben na hřbetě smí vykazovat jen dva víry srsti (»crowns«), jež jsou stejného tvaru a jsou umístěny symetricky proti sobě. Dolní okraje vírů nesmějí přesahovat přes horní třetinu hřbetního hřebenu. Dobrá průměrná šířka hřbetního hřebenu (ridge) je 5 cm (2").

HLAVA:

MOZKOVNA:

Lebka: Lebka by měla být střední délky (šířka mezi ušima a vzdálenosti od vrcholu týlního hrbolu až ke stopu a od stopu ke špičce čenichu by měly být stejné), plochá a široká mezi ušima; je-li pes v klidu, netvoří se mu na hlavě žádné vrásky.

Stop: Stop by měl být výborně vyznačen: profil od vrcholu týlního hrbolu až ke špičce čenichu nesmí tvořit přímku).

OBLIČEJOVÁ ČÁST HLAVY:

Nosní houba: Nos by měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl ladit s tmavýma očima, hnědý nos s jantarově zbarvenýma očima.

Tlama: Tlama by měla být dlouhá, hluboká a silná.

Pysky: Pysky by měly být pevně napjaté a dobře přiléhat k čelistem.

Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonale uzavřeným zámkem a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že horní řezáky těsně přesahují dolní řezáky a v čelistech jsou posazeny kolmo. Zuby musejí být dobře vyvinuté, to platí zvláště o špičácích a trhácích.

Líce: žádné líce.

Oči: Oči by měly být posazeny ve střední vzdálenosti od sebe, kulaté, jasné a jiskřící, s inteligentním výrazem. Jejich barva by měla ladit s barvou srsti.

Slechy: Uši nasazené poměrně vysoko, střední velikosti, u kořene velmi široké a zužující se k zaoblené špičce. Uši by měly být neseny přilehlé k hlavě.

KRK: Krk by měl být poměrně dlouhý, silný a bez volné kůže na hrdle.

TRUP:

Hřbet: Silný.

Bedra: Silná, svalnatá a lehce klenutá.

Hruď: Neměla by být příliš široká, ale velmi hluboká a prostorná; nejhlubší bod hrudní kosti by měl dosahovat k lokti.

Předhrudí: Při pohledu ze strany by mělo být patrné.

Žebra: přiměřeně klenutá, nikdy by neměla být sudovitá.

OCAS : U kořene silný, směrem ke špičce ocasu se pozvolna zužuje, není ale hrubý. Přiměřené délky, není nasazen příliš nízko, ani příliš vysoko, nesen lehce zahnutý, ale nikdy nekroužkuje.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny by měly být zcela rovné, silné a se silnými kostmi; lokty přiléhají ke hrudníku. Při pohledu ze strany by měly být hrudní končetiny silnější než při pohledu zepředu. Silné zápěstní klouby, přední nadprstí postaveno lehce šikmo.

Plece: Šikmo uložené lopatky by měly jasně vyznačeny, plece svalnaté, jež dávají tušit velkou rychlost.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Osvalení pánevních končetin štíhlé, koleno dobře úhlené, nárt krátký.

Tlapy: kulaté, s dobře sevřenými a klenutými prsty.

POHYB: Prostorný, volný a energický.

OSRSTĚNÍ :

SRST: Srst by měla být krátká a hustá, hladká a lesklá; srst není vlnitá ani hedvábná.

BARVA: Světle pšeničná až červená pšeničná. Trocha bílé na hrudi a na prstech je přípustná, velké bílé skvrny na těchto místech nebo na břiše jsou nežádoucí. Tmavá tlama a tmavé uši jsou přípustné. Příliš mnoho černých chlupů v srsti je nežádoucí.

VELIKOST A HMOTNOST:

Požadovaná kohoutková výška:

Psi: 63 cm (25") až 69 cm (27")
Feny: 61 cm (24") až 66 cm (26")

Hmotnost:

Psi: 36,5 kg (80 liber)
Feny: 32 kg (70 liber)

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.

POZNÁMKA : psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

DERMOID SINUS - DS

Níže napsané odpovědi na položené otázky, by rozhodně neměly být odrazením od rozhodnutí pořídit si Rhodéského Ridgebacka. Mělo by být však odrazením od rozhodnutí pořídit si Ridgebacka bez PP.

Dermoid sinus je vážnou otázkou, kterou by si měl položit každý budoucí majitel RR bez PP, v obojím případě být s jeho problematikou minim. obeznámen.

Každý svědomitý chovatel by měl svůj vrh nechat ihned po narození štěňat zkontrolovat pověřeným poradcem chovu, který vyloučí u štěňat výskyt DS. Budoucí majitelé štěněte bez PP se vystavují riziku vážných zdravotních problémů, protože u štěňat bez PP tyto kontroly neprobíhají. Dle svých zkušeností mohu říct, že i málo veterinářů skutečně ví, jak DS u štěňat správně odhalit a diagnostikovat.

Co je Dermoid Sinus?

Dermoid Sinus je defekt nalezený v kůži Rhodesian Ridgebacka, přirovnávaný často k trubičce, tubě nebo niti, která vede podkožím a vyúsťuje na povrchu kůže. Byly i případy dermoidů, které byly viděny u několika jiných plemen a v různých chovech. Přesto je to problém zejména Rhodesian Ridgebacků a Thajských Ridgebacků ( i jejich kříženců ).
Je rozdíl mezi Dermoid Sinusem a dermoidní cystou?
Ano, dermoidní cysta je zapouzdřená a často obsahuje vlasy, chlupy či jiný materiál. Cysta nemá nitkovitý kanál protažen dolů, do tkání či kosti.
Dermoid Sinus je nitkovitý kanál - trubka, která má stejné vyústění, ale ve skutečnosti vyrůstá z místa, kde vznikla již v embryonálním stadiu ( nejčastěji vyrůstá z meziobratlí páteře ). Trubka může být různých délek a tloušťky: tenká jako nit, či silná jak špageta, nebo vařený makarón. Existuje několik dalších názvů, které označují tento stav: Dermoid Sinus, polynoidální cysta, či africká cysta.

Kde se nejčastěji vyskytují ?

Dermoid se může vyskytovat kdekoli podél hřbetní linie psa. Byly nalezeny v okolí ocasu, před uchem, na straně tváře, ale nejčastěji v oblasti krku mezi týlní kostí a začátkem ridge. Vyjímečně i přímo v ridge.

Ohrožují psa na životě ?

Ne vždy. Dermoid připojený k míše, může způsobit meningitidu, zánět mozku či myelitidu ( zánětlivé onemocnění míchy, u lidí podobné roztroušené skleróze). To může vést k smrti psa skrz infekci, či způsobit ochrnutí. Mnoho dermoidů lze chirurgicky odstranit bez jakýchkoli vedlejších efektů.

Mají je všichni psi?

Ne, ale dle dostupných článků a zdrojů blízkých Ridgebackům, byly velmi málo viděny i v jiných chovech, jako pitbull, boxer, zlatý retriever, sibiřský Husky, ShiTzu, americký Kokršpaněl, anglický Springel Spaniel, Yorkshire Terrier, Chow Chow, Boerboel, Kerry Blue Terrier a Lhasa Apso.

Může dermoid narůst i později, během života?

Ne. Dermoid je přítomný ihned při narození. Může se stát, že dermoid nebyl objeven hned v prvních dnech, či týdnech života štěněte, ale i tak to nemění nic na okolnosti, že se s touto vadou narodilo. Dermoid nemůže narůst nebo dorůst kdykoli později, během života. Zkušený chovatel jej rozpozná většinou ihned po narození štěněte. Když si není nálezem jistý, většinou stačí podezřelé místo oholit. Po oholení se v místě, kde má dermoid vyústěn kanál, objeví miniaturní tečka - dírka. Bohužel se může vzácně objevit i DS bez vyústění.

Je to dáno geneticky?

Ano, chovatel může úspěšně opakovat spojení u čtyřech vrhů se stejným otcem i matkou, bez žádných dermoidů ve vrhu, ale v pátém vrhu se stejnými rodiči mohou štěňata dermoid mít.

Může ho způsobit zranění?

Ne, ale příčinou úrazu se může infikovat DS o kterém majitel svého psa nevěděl.

Narodí se s nimi?

Ano.

Jak dermoid vypadá?

Obecně, ho můžete vidět pouze v momentě, kdy byl psovi odstraněn. Po odstranění může vypadat jako úzká trubka, či nudlička. Uvnitř trubky, po otevření, najdete mazovou žlázu, chlupy a vše co je obecně nalezené na vnější kůži psa.

Jak víte, zda pes měl pouze jeden?

Předně - nelze jej rozpoznat pouhým pohledem na psa. Doporučuje se pozvat ke kontrole zkušeného chovatele či veterináře, který hmatem zkontroluje štěně, či dospělého psa. Ne každý ví, jak dermoid vypadá, ne každý chovatel měl kdy možnost uchopit jej a rozhodně ne každý veterinář jej zná z praxe. Na jednom psovi můžeme nalézt i více dermoidů.

Co se stane, když je Dermoid psovi ponechán ?

Zřejmě se bude infekce opakovat časem znovu a znovu. S chronickými abscesy bude pes asi hodně sklíčený.

Proč je psi mají?

Nikdo nezná naprosto pravdivou příčinu dermoidu. Bezpečně lze říct, že je to stav zděděný po jednom nebo obou rodičích, kteří nesou tyto geny. U Ridgebacků se jako jeden z možných příčin udává výskyt ridge - obráceně rostoucí srsti na hřbetě. DS se může objevit i u Ridgebacka, který však ridge nemá.

( Novějším zdrojem o příčině DS je info ze zdroje CHS Anunnaki - Vědci ze švédské university učniili objev,že ridge je výsledek zdvojení v oblasti genetické informace, která obsahuje geny pro fibroblastový růstový faktor (FGF), jenž má rozhodující roli v jeho rozvoji. Mutace pro ridge je defekt v planárním buněčném polaritním systému, který je potřebný pro normální orientaci vlasových folikulů a pro uzávěr nervové trubice. Studie také ukazují, že pokud má ridgeback dvě kopie pro dominantní ridgovou mutaci, vede to k většímu riziku rozvinutí vrozených zdravotních defektů - jako je dermoid sinus, než je tomu ridgebacka s jednou kopií.)

Jak je lze odstranit?

Mnoho dermoidů je odstranitelných a prognóza je dobrá s rychlým zotavením. Chirurgické odstranění - vyjmutí - může být komplikované a obtížné nicméně, je důležité najít důvěryhodného zvěrolékaře, který dobře zná problematiku DS, či veterináře, který je ochotný se poradit se zkušenějším kolegou. K operacím se přistupuje již ve věku 8 týdnů štěněte.

Je to riskantní?

Existuje vždy riziko spojené s anestézií. Nikdo nemůže předpovědět typ dermoidu, jeho hloubku,ani jak je komplikovaný. Nelze mnoho říci o každém dermoidu, dokud veterinář neotevře místo, kde DS vyúsťuje a následně nalezne nit dermoidu. Jen pak je schopný říci, co lze očekávat. Tyto operace mohou skončit i eutanázií.

Jaká je cena takové operace?

Cena závisí na oblasti a místě, kde žijete, složitost operace a obvyklých i běžných veterinárních poplatcích vašeho doktora.

Kdo může dělat operaci?

Ne každý zvěrolékař má zkušenosti s tímto typem operace. Nemusí to být kvalifikovaný veterinář či diplomovaný pracovník ve veterinární praxi. Je zapotřebí ale vyhledat pracoviště, kde již s tímto druhem operace mají zkušenosti. (Pozn. v ČR není zatím téměř žádné spec. pracoviště, které by se tímto druhem operace zabývalo, proto je doporučeno dát uspat postižená štěňata ihned po narození a odhalení DS.)

Jak dlouho se pacient zotavuje?

Mladý pes se po vykonané operaci rychle zotavuje.Typický čas pro zotavení je asi 12 - 14 dnů, pokud nejsou žádné komplikace či sérom. Ačkoli je těžké udržet štěňátko v klidu, občas můžeme mít také velké potíže i s dospělým jedincem, který má bolesti a nemůže najít pohodlnou pozici k odpočinku. Doporučuje se pobyt v kleci. Pes může být vypuštěn,ale jen pod dozorem, aby se zabránilo přílišné aktivitě. Tak by to mělo být až do doby, dokud nejsou stehy vytaženy.


Co je sérom?

Kapsa tekutiny v kůži, naplněná v místě chirurgického řezu. Sérom je obvykle důsledkem přílišné aktivity operovaných psů. Je velmi doporučené, aby serom opustilo kapsu samo a nedovolit veterináři, aby k odtoku použil jehlu.Bude pes mít jizvy?
Ne vždy. Nějaké jizvy zvolna mizí, z větší části. Řez je obvykle dost malý, takže je tam velmi malé zjizvení. Dobře odoperovaný jedinec může prožít naprosto kvalitní život bez jakýchkoli následků.

Z dostupných materiálů + doplnění Markéta Nováková